Historie obce

Název obce 

Naše vesnice se nacházela až do roku 1720 v trati zvané Milíčov, kde ještě dnes můžete vidět prohloubeniny po bývalých obydlích, které byly částečně zapuštěny do země a nad zemí vybudovány ze dřeva. Střecha byla pokryta slámou, poházena jemnou hlínou a na ní pak vyrůstala tráva (tzv. drn). Od toho vznikl také název obce, tedy ves lidí, kteří bydleli na „drnovém“ místě v lese.

První zmínka 

První doložená písemná zmínka se nachází v archivech arcibiskupství olomouckého v zakládací listině cisterciáckého kláštera ve Vizovicích z roku 1261 pod názvem Drnowicze. 1481 – Drnovice, 1578 ves Drnowicze, 1670 – Drnowitze, 1681 – Drnowitz, 1718 – Drnowitz, 1720 – Drnnowitz, 1751 – Drnowitz, 1846 – Drnowitz, Drnowice, 1872 – Drnowitz, Drnovice.

Při nájezdech Tatarů a Kuruců byla vesnice několikrát vypálena. Lidé, kteří zůstali naživu po těchto nájezdech, se rozhodli postavit novou vesnici na stávajícím místě. Poprvé se ves připomíná roku 1261 v zakládací listině kláštera vizovského Smilheimu. Po válkách husitských zde byli majiteli hlavně Cimburkové, Kuna z Kunštátu, Václav z Boskovic, Adam z Lomnice a jiní. Roku 1574 Zdeněk Říčanský Kafka z Říčan oddělil Drnovice od Vizovic a připojil k panství brumovskému. Po třicetileté válce byla polovina osady zpustošena, další útrapy přinesl tatarsko-turecký vpád v roce 1663. V roce 1866 byla obec postižena epidemií cholery, roku 1882 velkým krupobitím a roku 1957 větrnou smrští. 

V letech 1867-1948 patřila obec k okresu uherskobrodskému, v letech 1949-1960 k okresu valašskoklobouckému a od roku 1960 k okresu Zlín.

V roce 1904 byl založen první sbor dobrovolných hasičů.

V roce 1951 byl založen první myslivecký spolek.

V roce 1990 byl farníky postaven kostel svaté Anežky české v sousedství místního hřbitova.