Klášťov

Vrch Klášťov se nachází severozápadním směrem od obce Drnovice a je součástí katastrálního území obce Vysoké Pole. Je součástí přírodního parku Vizovické vrchy. Přírodní park Vizovické vrchy je charakterizován souvisle zalesněnou hornatinou, typickým osídlením a hospodařením na svazích a v údolích a je významný z pohledu krajinářského, ekologického a rekreačního. Lesní porosty tvoří smrkové monokultury a z menší části selské lesíky s břízou, osikou, habrem a dalšími dřevinami. V porostech borovice lesní roste ze vzácnějších bylin například černohlávek dřípatý, hořec brvitý a další. Avšak převládajícím a zároveň i přírodě nejbližším typem vegetace jsou dubohabrové háje. Pro nižší polohy je charakteristický krajinný ráz pasekářského osídleni. Střídají se drobné sady, pole, květnaté louky a pastviny. Volnou krajinu dotvářejí zemědělské usedlosti. Významný podíl na utváření krajiny má nelesní zeleň, rostoucí především v kamenitých hrázích a v remízcích. Ze soliterních dřevin převládají lípy, hrušně a duby. Nejhodnotnější části přírody, k nimž patří zbytky květnatých luk, skalní útvary a lesy, byly vyhlášeny přírodními památkami

Klášťov – nejvyšší bod hřebene Vizovických vrchů ve východní části hřebene. Na vrcholu skalisko Čertův kámen.

V místě zbytky rozsáhlého hradiště. Na Klášťově probíhají v současné době archeologické studie.

Klášťov – Hradisko kultury popelnicových polí

Velkomoravské centrum jižního Valašska
Katastrální území : Vysoké Pole
Druh nálezu :
Kultura lužických popelnicových polí (slezskoplatěnická fáze–HB ?,HC) – 9.- 8.stol.př.n.l.
Doba středohradištní (velkomoravská říše) – 9.století n.l.

****** Nejvýše položené relikty pravěkého a raně středověkého hradiska na Moravě se nacházejí v nadmořské výšce 753 m (vrcholové skalisko „Čertův kámen“) na katastru obce Vysoké Pole (severní okraj hradiska vytváří katastrální hranici s obcí Bratřejov. Jedná se zároveň o nejvyšší vrchol Vizovické vrchoviny na území Zlínského kraje.*****

V současné době je v terénu patrný částečný půdorys lokality ve tvaru trojúhelníka, orientovaného vrcholem k severu o rozměrech vnitřní plochy přibližně kolem 250 m ve směru západ – východ, kratší osa ve směru sever – jih dosahuje kolem 150 m, celková plocha opevněného areálu hradiska je kolem 2,1 ha. Kamenný val je patrný po celém obvodu hradiska, pouze na jižní, resp. jihovýchodní straně je již téměř nezřetelný a místy přechází v pouhou bermu. Nejlépe je dochován na severovýchodním obvodu, kde dosahuje šířky u základny kolem 10 m a místy výšky téměř 3 m, v ostatních úsecích např. na jihovýchodě dosahuje šířky kolem 8 – 10 m a výšky přes 1 m. Jak bylo zjištěno při dodatečné terénní prospekci v souvislosti s výzkumem v roce 2005, vnitřní plocha hradiska obsahuje další vymezený areál (akropoli ?), jejíž severní stranu tvoří přirozený skalní vrcholový hřbet s „Čertovým kamenem“ a na jihovýchodní straně jsou pozůstatky uměle vytvořené kamenné terasy, na jejímž východním okraji se nachází prohlubeň která byla v dřívější literatuře považována snad za cisternu. Tuto prohlubeň je však nutno dát do souvislosti s výrazně zahloubenými objekty v tělese terasy. Vyřešit problematiku těchto objektů a potažmo i celé kamenné terasy však může jen případný další archeologický výzkum.

V roce 2005 byla z iniciativy J.Zichy, starosty obce Vysoké Pole, provedena menší výzkumná akce na ploše hradiska a bylo provedeno nové podrobné geodetické zaměření lokality pracovníky ÚAPP Brno. Na něj navázalo ve dnech 23. – 27.května provedení dalších zjišťovacích sond menšího rozsahu v jihovýchodním sektoru plochy hradiska. Zároveň byl proveden orientační průzkum na celé ploše hradiska za pomoci detektoru kovů v návaznosti na objev z roku 2003, který byl v průběhu zmiňované akce předán, a prozkoumáno zpětně místo nálezu.

******* Výsledky předběžného zjišťovacího výzkumu byly naprosto šokující. Nález depotu železných předmětů představuje zatím největší soubor železných předmětů v této oblasti jihovýchodní Moravy, který lze zařadit do období Velkomoravské říše (9.století). Soubor obsahuje celou řadu unikátních předmětů (třmeny, tauzované stříbrem, koňská udidla, kosy, sekerovité hřivny – tehdejší platidla, radlice, ostruhy, pily, apod. – celkem zde bylo nalezeno 51 předmětů, překrytých žernovem). Z dalšího výzkumu – hlavně sonda A a prospekce v JV sektoru hradiska – bylo získáno dalších více jak 100 železných předmětů (misky slezského typu, součásti výbavy jezdecké bojovnické družiny -ostruhy, hroty šípů,sekery, apod., dále další doklady intenzivního osídlení v době velkomoravské (klíče, zlomky petlic, kování vědérek, závěsná kování, apod.) ******

Potvrdilo se, že hradisko na Klášťově bylo poprvé zbudováno na přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné – halštatu (stupně HB ?, HC) zhruba v rozmezí let 900 – 750 př.n.l. V té době byla hornatá oblast východní Moravy vlastně poprvé v dějinách intenzivněji osídlena, jak to dokládají i četná další naleziště v této oblasti, např. Vlachovice a nebo Sehradice.

Naprosto převratným zjištěním ale je, že Klášťov představoval v době velkomoravské říše hlavní centrální hradisko v širší oblasti celého jižního Valašska!!!!

Podle nalezeného inventáře se jednalo o stabilně osídlené hradisko, doklady stálého osídlení – žernovy, klíče, aj.), ale lze zde předpokládat i stálou existenci bojové družiny. Podle nálezů se jednalo i o výrobní středisko železných předmětů (dokládají to nejen početné nálezy, ale i rozsáhlý výskyt železných lup – polotovarů na konečné zpracování). Pozoruhodné jsou i pro jiné lokality poněkud nezvyklé atributy (kamenný val, umělé kamenné terasy, apod.). Vzhledem k této skutečnosti by bylo nezbytné, aby na lokalitě proběhl výzkum většího rozsahu a případně provedeny výzkumné akce i na dalších hradiscích Vizovských vrchů, aby bylo možno v co největší míře porovnat širší souvislosti vývoje sídlištní aktivity v tomto regionu v jeho dávné minulosti a mohlo tak dojít k prohloubení poznání postavení této části jihovýchodní Moravy v době existence prvního státního útvaru západních Slovanů.

Zpracoval PhDr. Jiří Kohoutek,CSc
zdroj: webové stránky obce Vysoké Pole