Další turistické cíle

Další možné turistické cíle v okolí …..
vedoucí z Drnovic, přes osadu Ploština

Bratřejov je podhorská obec se 760 obyvateli a rozkládá se v  údolí říčky Bratřejovky a na severozápadním úpatí nejvyššího vrcholu Vizovické vrchoviny, Klášťova ( 753 m.n.m.). Obec leží východním směrem od města Vizovice a jižním směrem od Vsetína. Bratřejovem prochází silnice vedoucí z Vizovic do Vsetína, či opačným směrem do Valašských Klobouků. Severně od obce jsou v  oblasti lesa pozůstatky nedostavěné železnice na trase Vizovice – Valašská Polanka. V severní části obce vyvěrají tři minerální sirné prameny. Východním směrem z Bratřejova u silnice vedoucí do obce Pozděchov najdeme pomníček věnovaný památce obětí vypálené pasekářské osady Vařákovy Paseky, jež byla zničena na konci druhé světové války. První písemná zmínka o obci je z roku 1468. Dominantou obce je novogotický kostel svatého Cyrila a Metoděje postavený v  letech 1871 až 1890

 

Lutonina je nevelkou valašskou obcí se 390 obyvateli a najdeme ji severovýchodním směrem od města Vizovice, na rozhraní Hostýnských vrchů a Vizovické vrchoviny. Obcí prochází silnice spojující město Vizovice a Vsetín. Obec se rozkládá podél toku říčky Lutoninky. V okolí obce jsou patrné pozůstatky nedostavěné železniční trati na trase Vizovice – Valašská Polanka, kterou nechala stavět firma Baťa ve 30. letech 20. století. Ve východní části obce vyvěrá sirný minerální pramen. První písemná zmínka o Lutonině je z roku 1261 a byla součástí majetku cisterciáckého kláštera Vizovice. V obci se dochovalo několik roubených domů, představujících lidovou architekturu 19. století

 

 

Nacházíme se v národní přírodní rezervaci Pulčín-Hradisko, která se rozprostírá na Vsetínsku. Kazatelna je velmi bizarním útvarem a v dobách (temna) sloužila jako úkryt pro pronásledované věřící, kteří se hlásili k českobratrské církvi. Po několik staletí také patří horolezcům. Asi 20 metrů pod Kazatelnou se nacházejí skalní rozsedliny, které se místy mění v chodby, jež jsou přístupné pouze v délce cca 100 metrůÚzemí Národní Přírodní Rezervace tvoří Pulčínské skály na vrcholu Hradisko (773 m) včetně jeho prudkých svahů a dalších v lese ukrytých skalních útvarů. Rezervace je situována v jihozápadní části horského pásma Javorníků v Pulčínské hornatině v  blízkosti průlomového údolí řeky Senice, kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovických vrchů. Nachází se v nadmořské výšce 510-773 m, asi 0,5 km severně od obce Pulčín. Katastrální území Pulčín (Francova Lhota), okres Vsetín, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 19. ledna 1989. Celková výměra: 72,73 ha

Vrcholová část Hradiska (773 m) je tvořena pískovcovou plošinou o délce 150 m a šířce 80 m. Ta je členěna puklinami, jejichž rozšiřováním vznikají protažené deprese, závrtové sníženiny a izolované skalní věže. Plošina je omezena mrazovými sruby a denudačními svahy. Nejnápadnější jsou dvě vypreparované rovnoběžně k jihozápadu vybíhající lavice, tvořící až 20 m vysokou skalní stěnu. U paty jsou zakončeny výraznými skalami, známými jako Zkamenělý kostel a Ludmilina skála. Lavice vystupují v  délce asi 250 m a asi uprostřed svahu Hradiska jsou ukončeny větší skalní skupinou Zámčisko, kde je vyhlídka s vrcholovou knihou. Mezi oběma lavicemi se táhne žleb, dnes částečně zanesený sutí a splachovým materiálem, kterým vede modrá turistická značka k vyhlídkce na Zámčisku a dále na vrchol Hradiska. Obdobný charakter má také solitérní hřbítek na severozápadě.
Vlastní vrchol Hradiska je obklopen věncem skal ve tvaru koruny. Jižně od vrcholu se nalézá „skalní město” Izby. Bloky značných rozměrů se sunou svahem dolů a vytvářejí nakupeniny bizarních tvarů, na trhlinách a puklinách s pseudokrasovými jeskyněmi. Níže po svazích jsou roztroušeny jednotlivé bloky značných rozměrů. Ve vodorovných vrstvách jsou vyvinuty jedinečné „suché kaňony” (až 10 m hluboké pukliny). Svým rozsahem a tvarovou rozmanitostí představuje tato oblast největší skalní město v moravských flyšových Karpatech. Skalní stěny mrazových srubů i strukturních svahů jsou až 30 m vysoké, vyskytují se zde hřibovité skalní věže, nepravá skalní okna, převisy, pseudojeskyně, pseudozávrty a jiné tvary, vzniklé nakupením bloků přes sebe. Povrch skal je pokryt výklenky, římsami, odtokovými pseudoškrapy i skalními mísami. Největší skalní mísa dosahuje rozměrů 120 x 80 cm a je hluboká 80 cm. Podobné, avšak daleko rozsáhlejší nakupeniny skalních bloků charakteru skalního města se nacházejí na severních svazích Hradiska. Zde jsou i největší pseudokrasové jeskyně v rezervaci, kde zimují netopýři.
V NPR Pulčín-Hradisko se vyskytuje úplný soubor podzemních i povrchových pseudokrasových tvarů vysoké přírodovědné hodnoty, dosud jsou zdokumentovány čtyři větší jeskyně. Největší je rozssedlinová jeskyně Velryba (Pod Kazatelnou I), která je dlouhá 42 metrů. V její blízkosti je 15 m dlouhá jeskyně Pod Kazatelnou II. Nad skaliskem Pět kostelů se nachází asi 25 m dlouhá jeskyně Hliněná a pod skalním útvarem zvaným Ancona se nachází jeskyně Lízinka dlouhá 6 metrů. Na celé lokalitě se nachází řada dalších drobných jeskyněk suťového i rozsedlinového charakteru. Převládají mezotrofní hnědé lesní půdy.

Chráněný přírodní útvar Pulčínské skály se nachází poblíž obce Pulčín, jižně od Vsetína. Jsou součástí NPR Pulčín-Hradisko. Není bez zajímavosti, že skály byly útočištěm člověka již v prním tisíciletí před naším letopočtem.
Pokud by jste někdy zatoužili vydat se po krásách našich chráněných přírodních památek, určitě navštivte tento přírodní útvar.
Oblast Pulčínských skal o rozloze 73 ha byla 19.1.1989 prohlášena za Národní přírodní rezervaci. Jejím posláním je ochrana význačných skalních útvarů a lesních společenstev přirozené druhové skladby. Území rezervace je situováno v jihozápadní části horského pásma Javorníků v blízkosti průlomového údolí řeky Senice, zvaného též Lomensko (Čertovy skály), kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovických vrchů.Součástí rezervace je i archeologická památka – sídliště lidu popelnicových polí s nálezy z doby bronzové, kultury lužické, laténské a slovanské

 

Francova Lhota Kobzova Lípa – Francova Lhota leží na Jižní Moravě, jihovýchodním směrem od města Vsetín a v těsné blízkosti hranice se Slovenskem. Francova Lhota se nachází v oblasti mezi Javorníky a Bílými Karpaty v oblasti zvané Valašsko. Kobzova lípa roste v  severovýchodní části obce zvané Poschla a na břehu potoka Kočičina. Od lípy vede turistická značená trasa severním směrem nás dovede na vrchol kopce Mikulínův vrch, kde si můžeme odpočinout v horské chatě. Jihovýchodním směrem dojdeme na vrchol Čubův kopec ( 720 m.n.m.) na jehož vrcholku je rozhledna.

Popis přírodní památky:

Lípa byla pojmenovaná podle bývalého majitele statku v jehož sousedství roste. Lípa byla zasazena v  roce 1530 a nechal ji zasadit majitel zdejšího panství Tristan Franz z  Háje. Podle historických pramenů tu byly vysazeny celkem čtyři stromy. Původní název obce byl Zbelova Lhota a po zasazení těchto stromů nechal majitel panství obec přejmenovat podle svého jména na Francovu Lhotu. V  roce 1890 tu rostly všechny čtyři stromy, ale do dnešních dnů zůstal pouze jediný strom Kobzova lípa. Podle pověst…..Lípa byla pojmenovaná podle bývalého majitele statku v jehož sousedství roste. Lípa byla zasazena v roce 1530 a nechal ji zasadit majitel zdejšího panství Tristan Franz z Háje. Podle historických pramenů tu byly vysazeny celkem čtyři stromy. Původní název obce byl Zbelova Lhota a po zasazení těchto stromů nechal majitel panství obec přejmenovat podle svého jména na Francovu Lhotu. V roce 1890 tu rostly všechny čtyři stromy, ale do dnešních dnů zůstal pouze jediný strom Kobzova lípa. Podle pověsti se v koruně stromu v roce 1663 při vpádu Turků na vsetínsko schovalo několik obyvatel obce. Turkové se je snažili z úkrytu vystrnadit tím, že kolem stromu rozdělali oheň. Strom i přes své značné poškození tuto událost překonal. Obvod kmene stromu je kolem 750 centimetrů. Ve středu kmene je dutina, která byla v roce 1973 konzervována pomocí fermeže. Po tomto zákroku dutina ve stromě zarůstá.

 

Prlov leží jižně od města Vsetín v horském údolí Vizovické vrchoviny. Obec najdeme na silnici, která spojuje Valašskou Polanku s  Vizovicemi. Prlov protéká potůček, který ústí ve Pozděchovickém potoku. Na stráních okolních kopců jsou samoty a chatové osady, které patří k území obce. Kolem obce se zvedají vrcholy Za Lechama ( 584 .m.n.m), Hrabník ( 604 m.n.m), Lány ( 614 m.n.m.) a Sulačov ( 551 m.n.m.). V Prlově je pamětní síň věnovaná obětem z řad obyvatel obce umučených za druhé světové války. Kolem obce najdeme tři přírodně chráněné oblasti s  výskytem vzácných rostlin. V nedaleké osadě Neratov v u rybníka Neratov je rovněž chráněné přírodní území se vzácnou faunou. Okolí Prlova a okolní obce si můžeme prohlédnout také ze sedla kola. Obcí vede málo frekventovaná silnice, která navazuje na řadu lesních cest. Z Prlova vede značená turistická tras, která nás zavede k nedalekému rozcestí turistických cest Pod Širokou. Z  rozcestí můžeme dále pokračovat na Vartovnu ( 651 m.n.m.). Odtud je za příznivého počasí kouzelný výhled po okolí. Také můžeme odbočit na rozcestí Horka a dojít přes vrchol Lány do Valašské Polanky. Vydáme-li se na rozcestí Pod Širokou jižním směrem dojdeme přes Vrch ( 574 m.n.m) na Tanečnici ( m.n.m.) a nebo kolem Hrabníku do obce Pozděchov

 

Obec Zděchov je Valašská podhorská vesnice. Obec leží jihovýchodním směrem od města Vsetín. Zděchov je rozložen v údolí potoka Zděchovka a na stráních Javorníků. V okolí obce jsou chatové osady a samoty. Nedaleko od Zděchova prochází státní hranice se Slovenskem. Nejvyšší vrchol zvedající se nad obcí je Makyta ( 923 m.n.m.) a leží v hraničním pásmu se Slovenskem. Pro svou polohu a řadu značených turistických tras může Zděchov sloužit jako výchozí bod pro turisty i cykloturisty. Vydáme se na Filku ( 769 m.n.m.). Na úpatí této hory je přírodní rezervace Stříbrník. Jsou to podhorské louky s různými druhy chráněných rostlin. Také se můžeme vydat údolím potoka Zděchovka přes rozcestí Uherská a přes Valašskou Kyčeru ( 791 m.n.m.) na Makytu. Budeme procházet nedaleko přírodní rezervace Galovské lúky, které jsou na stráních Hrachovce ( 777 m.n.m.). Na horských Galovských lúkách rostou vzácné vstavačové rostliny, dříve hojně rostoucí v celém Valašsku. Mezi velmi zajímavé výlety řadíme trasu přes sedlo Radošov na vrchol Hradisko (773 m.n.m.). Tady se rozkládá chráněná přírodní rezervace Pulčín-Hradisko. Zajímavostí této rezervace jsou Pulčínské skály ze středně zrnitého pískovce. V této lokalitě byly nalezeny pozůstatky ze života lidí z prvního tisíciletí před naším letopočtem. Na tak zvané Ludmilině skále jsou vidět zbytky schodů a prohlubní ze skalního hradu, který tu stával ve 14. a 15. století. U vrcholu kopce Hradisko je skalní městečko Izby, se zajímavými skalními útvary. Pod městečkem v pískovcové skále je puklinová pseudokrasová jeskyně. Na úpatí Hradiska můžeme vidět skupinu skal s názvem Pět Kostelů. V obci Zděchov bylo postaveno koupaliště a malý sportovní areál. V blízkosti obce byl vybudována motokrosová trať. V zimním období mohou návštěvníci, především lyžaři využít zdejší sjezdovou trať s lyžařským vlekem. Sjezdovka je vybudována na úpatí Radošova ( 756 m.n.m.

 

Pozdně barokní zámek stojí v centru města Vizovic ve Zlínském kraji. Zámek Vizovice je otevřen od dubna do října. Nevelká zámecká budova ve tvaru písmene U s klasicistní jednoduchou fasádou skrývá mnoho překvapení. Kromě kvalitní a početné obrazové galerie se zde dochovalo i velké množství nábytku, orientálních předmětů, porcelánu a především věcí denní potřeby včetně osobních věcí posledních majitelů. Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny ve stylu baroka, rokoka, empíru a biedermeieru. Návštěvníci mají na výběr ze dvou prohlídkových tras. Historické interiéry na zámku působí zabydleným dojmem a jsou věrnou ukázkou stylu bydlení od 2. poloviny 18. století do počátku 20. století. Součástí zámeckého areálu je i celoročně přístupná zámecká zahrada ve francouzském a anglickém stylu s plastikami sochaře Ondřeje Schweigla. Kromě samotné zámecké prohlídky, která přibližuje život šlechty, si návštěvníci mohou v prostorách zámku prohlédnout i muzejní expozici Historie pálení slivovice ve Vizovicích.